Současná kvantová elektrodynamická (QED) teorie považuje světlo za proud fotonů, které Einstein v roce 1905 objevil a použil k vysvětlení vnitřního fotoefektu. Foton je elementární částice (kvantum) světla elektromagnetické podstaty, který je definován dvěma postuláty:

• V gravitace prostém vakuu energie fotonu je E_f = h.f, kde h je Planckova konstanta a f je kmitočet světla.
• V gravitace prostém vakuu se foton pohybuje rychlostí světla c₀.

Jelikož je foton kvantum elektromagnetického pole, má také elektromagnetickou energii E_em a hmotnost m_em, které jsou vyjádřeny pojmy elektromagnetického pole [6, str. 91]. Podle Einsteinovy rovnice je hmotnost m_em = E_emc₀^–2, která se podle druhého postulátu pohybuje rychlostí c₀, a má tudíž kinetickou energii E_k0. Energie fotonu v prvním postulátu má tak dvě složky – elektromagnetickou a kinetickou:

Elektromagnetickou hmotnost m_em lze přirovnat k jaderné energii látkového tělesa m₀ v klidu.